Založit webové stránky nebo eShop
aktualizováno: 27.03.2015 08:31:22 

BERENIKA ALBRON ELENIA - BERUŠKA‚ CHS MONS FAGI

                                                                                   

Auřina Proč aneb Proč je na světě Leonberger?

" Leonberger je honácký pes horského typu a jako horský lev taky vypadá," řekla jsem a Mon se zachmuřil.

" Jestli někdo vypadá jako lev, tak jsem to já, Mon. Vypadám nejenom jako lev horský, ale i jako lev nížinný, jako lev lední a jako lev pouštní...

Jo a taky vypadám jako lev salónů," dodal a označkoval paničce rododendron. Když jsem se ho zeptala, co je to ten salón, tak nevěděl a jenom funěl a valil bulvy. Já to taky přesně nevím, ale jedno vím jistě: nabeton se tam nesmí značkovat! " Leon je slovo řecké a znamená lev. Ve starověku v řeckých horách horští lvi žili a byli velmi obávaní," řekla jsem a Mon na to:

" Ondyno jsem byl lev jak vyšitej - vychlemtal jsem kastrol koprovky a z tý smetany jsem kadil jak lion... To bys koukala, jak obávanej jsem po hrachový kaši!" Dokud tomu čoklovi nenasadí medvědí náhubek, tak se toho o leonbergrovi moc nedozvíte! Jéžiš, my takový náhubek doma nemáme, paní tvrdí, že je nehumánní. A poslouchat Monovy pindy je nějaká humanita?

" Leonberger je hlava otevřená," říkám a Mon je pojednou zticha. Přemýšlí, hlava zabedněná!

" Auro, a co ten pes dělá, když v Leonbergu prší? To mu picnou na kebuli dekl?" zeptá se a vyplázne jazyk.

Běžím to dopsat pod hrušku.

Zásluhu o plemeno má městský radní Heinrich Essig v Leonbergu ve Švábsku, který se díky lásce k psiskům dožil 80ti let. Jeho záměrem bylo vyšlechtit statného a vysokánského hlídače a obranáře, který by připomínal lva a měl statečné lví srdce. Kdyby znal mě, Auru, mluvil by o mém statečném srdci, ale já holt nemůžu být všude, kde se co šustne, takže radnímu odpouštím. I když, mezi námi, nejsou psi statečnější než lvi? Lvi jsou v konečném důsledku líné kočky! Za základ vzal pan Essig velké selské psy s dlouhou i s krátkou srstí, statného těla, s výrazným stopem, zavěšenýma ušima a s mírně zkráceným čenichem, kteří byli dobrými hlídači a obranáři.

Jako první prý zkřížil černobílou fenu landseera s dlouhosrstým bernardýnem, což té čubině skutečně, ale skutečně nezávidím, jelikož bernardýn při líbání slintá. Potomky pak nakrýval dál bernardýny a velkými pyrenejskými psy, zkrátka a dobře, roku 1846 představil světu prvního leonbergera a ten byl bílý s černou hlavou a byl tak pěkný, že se stalo módou tohoto psa vlastniti.

Sedm leonbergrů prý měla manželka císaře Františka Josefa II. Alžběta zvaná Sissi a všichni, tedy kromě Sissi, byli oslnivě stříbřití s hnědýma ušima. Sissi byla velmi krásná žena, a tak se měla psiska kým chlubit.

Leonbergra vlastnil i velkovévoda Friedrich von Baden a hudební skladatel Richard Wagner, psiska se ocitla i na carském a na francouzském královském dvoře, protože co má jeden potentát, to chce mít i druhý. Usuzuji podle našeho pána: kdykoli panička něco jí, musí to mít taky, i když o to jindy nestojí. A já pořád po kom ten Mon je, když chce od všeho ochutnat!

Švýcarští chovatelé prý sledovali Essigovo šlechtění s nevolí ba se závistí. Není divu, agilní Šváb prý ročně odchoval a prodal kolem 300 psů! Obávali se, že jim vznikající plemeno ohrozí trh s bernardýny.

" Psa, kterého nelze definovat, klidně nazývejte leonbergrem," tvrdili pomlouvačně. Essig se však nedal odradit, vytrval a asi roku 1865, přesně si to nepamatuji, tehdy jsem ještě chodila po houbách, předvedl své psy v Mnichově. Nejkrásnější z těchto psů byl žlutohnědý s černým stínováním jako lev, statný byl jako buvol... Co to tu, proboha, blafám? On už mi zas napovídá Mon! Zatímco Napoleon III. a anglický král Edward VII. si leobergra koupili, italský král a Garibaldi leonbergry chovali. Za dobrého psa se tehdy platilo až tisíc marek! V 60. letech 19. století bylo možné, aby jeden a tentýž pes dostal na výstavách první cenu jednou jako bernardýn, podruhé jako leonberger. To by se mi taky líbilo! Jednou bych vyhrála jako středoasijka Var-Aura-El, podruhé jako panina bílá dušička. Mon si teď vzpomněl, že bílé jsou i slepice, tak abych prý nezačala namísto štěkání kvokat...

Obě světové války způsobily, že plemeno málem vyhynulo, po každé zbylo tolik psů, že byste je na prstech jedné ruky spočítali. Pakliže děláte na pile, nebo jste stonožky, tak vám to početně vycházet nebude.

Jsem kámoška a přesné číslo vám nepovím: psů zůstalo málo.

Ať je pes žlutý nebo žlutočervený nebo červenohnědý, stále je to krásný hafan impozantního zjevu. Vysoký je až 80 centimetrů v kohoutku a jak je veliký, tak je i dobrý hlídač, obránce a společník. Členy své rodinné smečky bezmezně miluje a obětoval by za ně život. Já taky. Z toho kocour Tichon vyvozuje, že my, psi, nejsme zas až tak chytří, jak se pezentujeme, ale my víme své.

Máte-li doma leonbergra, nemyslete si, že nemusíte chodit do ZOO! Hezky v neděli jděte a před klecí se lvem říkejte: " Hele, táto, že je náš leonbergr krásnější lev, než je tady ta líná kůže, co vůbec, ale vůbec neštěká, co?"

Leonberger miluje nebe nad hlavou, přítomnost svých lidí, když je dobře vedený, je spolehlivým společníkem dětí. Co znamená " dobře vedený" ? Dobře vedený je vymazlený a dobře živený pes, který ví, že je platným členem rodiny a celé naší rozvinuté socialistické... eh... kiňologické společnosti. Leonberger budí všade, kam vstoupí, zaslouženou pozornost. Když jsem byla na psí výstavě a mohutný leonberger si chtěl ke mně přičuchnout, největší pozornost budila moje panička, kterou jsem svým bleskurychlým výpadem proti sexuálnímu loudilovi povalila a protáhla louží. Joj, veselo bylo, když jsme byli krásní a mladí - a pitomí.

S pozdravem, všem psům zdar, Auře tři zdary se s Vámi loučí 

Vaše Aura

Autor: Irena Sehnerová

Zveřejněno s laskavým svolením editora a nakladatele Dr. Jana Hollauera.

                                                                                                     

   

TOPlist